Když se učení promění ve sportovní zážitky

Místo našich mozků tentokrát makaly hlavně svaly, ať již na atletické dráze, ve skoku dalekém, hodu medicinbalem nebo při přehazované (6. a 7. ročník) a volejbale (8. a 9. ročník). Každá třída vyslala do bojů o co největší bodové zisky 4 atletky, 4 atlety a 6-8 hráčů/hráček. Po nahlášení nutných změn v soupiskách se soupeřem číslo jedna pro všechny učitele v roli rozhodčích stal časový skluz. Ten se po zakleknutí prvních závodníků do bloků ještě více prohloubil při zjištěných problémech se startovací pistolí. Avšak dle motta „nemožné na počkání, zázraky do tří dnů“ se blýsknul pan zástupce v urychlené dodávce náhradní pistole :-) Poté již vše běželo jak na drátkách a tak díky ukázněným a dochvilným sportovcům se propastné zpoždění vytratilo.

Zejména na atletické dráze jsme byli svědky několika výkonů na hranici maximálního vydání se, kdy kyselina mléčná nahromaděná ve svalech způsobí tzv. betonové nohy a k pádu či totálnímu vyčerpání v kombinaci s horkem není daleko. Vždy se však seběhla k paní učitelce ve funkci zdravotnice skupinka ošetřovatelů z řad fandících žáků ochotných pomoci. Naštěstí žádné zranění nebylo vážné.

I když byla na závodnících vidět soutěživost, celý den se nesl ve znamení fair play a dobré nálady. Mnozí žáci překonali sami sebe, jiní překvapili svým týmovým duchem. Vyvrcholením bylo slavnostní vyhlášení s předáním diplomů a drobných odměn. A kdo byl vítězem? Každý, kdo si přišel zasportovat a užít si den jinak než obvykle.

Děkuji všem, kteří se podíleli na organizaci – učitelům a asistentům ve funkci rozhodčích, zdravotníka, fotografů a potřebných dohledů, žákům pomocníkům, závodní kanceláři zajišťující zpracování výsledků a občerstvovací stanici v kuchyňce.

V neposlední řadě patří velký dík všem sportovcům. A pamatujte: „Tým, který drží při sobě, neporazíš“ aneb „Vítězství je skvělé, ale týmový duch je víc!“

Těšíme se opět za rok :- )))

Petra Němejcová