Namísto Yettiho na horách, žralok na botách

Neděle

Rychlost, kterou jsme zařadili při ranní nakládce zavazadel, by nám záviděla leckterá stáj F1. Útulné pokojíčky v Herbertově už někteří z nás znají ze čtvrtého ročníku. Nenechali jsme se rozhodit ani chybějící postelí v jednom z pokojů a pohotově jsme transportovali náhradní pelíšek. Pohodlí všech účastníků bylo tedy náležitě zajištěno. 
Po doplnění sil vynikajícím obědem jsme se vydali směr Lipno. Část z nás potřebovala doplnit výzbroj v místní půjčovně. Díky skvělým sněhovým podmínkám jsme mohli začít na naší oblíbené P2. Prázdná sjezdovka lákala k prvním širokým obloučkům. Po výšlapu proběhlo úvodní rozřazení do tří družstev podle lyžařských dovedností a zkušeností. Zatímco první dvě družstva se vydala na dvousedačkovou lanovku, třetí trénovalo svou obratnost na lyžích v dolní polovině sjezdovky. První družstvo přišlo hned v úvodu o jednoho svého člena. Jeho levý lyžák měl rychlejší poločas rozpadu nežli Radon (vtípek pro chemiky). 
V rámci večerního programu jsme se seznámili s lyžařským desaterem, rozdělili se do týmů a dostali zadání pro úkoly na následující dny. Už se těšíme, co nám přinesou. 

Pondělí

Na včerejší rychlé tempo navázal náš netradiční budíček. Písnička It's That Time by probrala snad každého a někteří z nás byli donuceni začít tancovat od samého rána. Na snídani si vybral každý podle svého gusta a hurá na svah. Všechna tři družstva od začátku využila krásně upravených sjezdovek a v husté mlze se nám naštěstí nikdo neztratil. 
Na základě našich outfitů bychom se nedivili, kdyby nám v dohledné době dorazily nabídky na spolupráci od předních módních návrhářů. V kombinaci s úsměvy na našich tvářích to tvořilo dokonalý obrázek. 
Dnešní den si pro nás přichystal opravdu rozmanité počasí. V rámci odpoledne jsme zažili nepříjemný déšť a při večerním lyžování se i samotní vlekaři podivovali, jací odvážlivci se to vydali brázdit svah Jezerní. Menší část z nás se vydala ohřát a zablbnout do místního aquaparku. Celý den jsme si náležitě užili, teď už jen vše usušit na zítra. 

Úterý

Nejznámější skladby skupiny AC/DC nás stejně tak jako vydatná snídaně postavily na nohy. Očekávání od dnešního dne byla veliká. Sluníčko se postupně dralo mezi mraky a po noci umrzlý sníh zaručoval ideální sjezdové podmínky. Družstvo Fénixů si dopolední výcvik zpestřilo sjetím černé sjezdovky, projetím měřeného slalomu a skokánky v rámci skicrossové tratě. Družstvo Borůvek s jistotou brázdilo Jezerní a vyzkoušelo svůj první živý slalom. 
Po vydatném obědě se vyskytl prostor pro pilování scének na večer. Odpolední odpočinkový program zahrnoval prohlídku Čertovy stěny a procházku po lipenské promenádě zakončenou návštěvou místního obchodu. Cestu jsme si opepřili hromadnou koulovačkou. Nejčastějším terčem byl pan učitel Švarc, který ale dlouho neotálel a tvrdé útoky vracel. Přesila byla veliká, i tak to všichni přežili ve zdraví, tedy alespoň v tom fyzickém. Duševní újma byla zdrcující. 
Při večerním programu nám pět týmů představilo své dopisy a scénky. Dopis měl obsahovat patnáct předem určených slov. Všechny týmy si s tímto zadáním dokázaly poradit a oslovit porotu složenou z učitelů svou nápaditostí. Scénky byly následně vyhodnoceny při vyhlašování nejlepších hereckých výkonů. 

Středa

Zatím nejlepší sněhové podmínky nám umožnily zdokonalit naše lyžařské dovednosti. Zatímco první dva týmy brázdily sjezdovky carvingovými oblouky, třetí tým zkoušel pochopit, co to vlastně jízda po hraně lyže je. Dopolední lyžovačku jsme protáhli, a tak nám pořádně vyhládlo. Oběd byl vyloženě pohlazení po duši, lívance s ovocem a krémovou šlehačkou. No prostě mňamka. 
Rozhodli jsme se, ve prospěch delšího dopoledního a večerního lyžování, vynechat odpolední výcvik a načerpali síly na našich pokojích. Večer nám to opravdu bodlo, upravená sjezdovka a čerstvé nohy znamenaly dohromady hodně zábavy. Po návratu jsme si ještě za rytmu největších tanečních hitů zahráli hned několik párty her. 
Zítra nás čeká poslední lyžování, jdeme do finále. Těšíme se, že veškeré získané dovednosti a znalosti náležitě zúročíme.

Čtvrtek

Je to tady, poslední den našeho lyžařského výcvikového kurzu. V rámci dopoledního programu jsme se ještě zvládli rozdělit a žáci, kteří chtěli, dostali možnost projít se po Stezce v korunách stromů. Pět dní uteklo jako voda a zakončujeme kurz předáním odměn a diplomů. Vyměňujeme si poslední úsměvy a už teď je jasné, že na tenhle lyžák nikdy nezapomeneme. Mnoho momentů se nám zarylo do paměti. Jako vaši učitelé a instruktoři vám moc děkujeme za spolupráci, obětavost, odvahu a pozitivitu. Doufáme, že cestu k lyžím a horám si opětovně najdete a na přátelství se svými spolužáky nikdy nezapomenete.

Marťa, Lucka, Petr a Antonín