Pedagogickému sboru - Dukelská Strakonice
Šestý rok sdílím s vámi, školu, co roste do krásy,
do ní nás kroky vedou, to za každého počasí
a těšíme se tam.
To lidé ani netuší, jak dobře je nám na duši,
když jejich ratolesti drahé,
vésti můžeme k poznání, radosti a kráse.
Někdy je doba těžká a mnohý rodič neví,
co úsilí a umu je nutno vynaložit,
by každý žáček mladý dokázal složit zkoušky
z předmětů mnohých v nichž je nutno myslet.
Všechno však konáme s láskou, s posláním kantora,
který chce uhníst duše k prospěchu všech, ne z každého chce
mít doktora přírodních věd.
Všecho se jenom nedaří, člověk někdy i na mysli klesá,
pak nadechne se zas a usilovně přemýšlí,
jak motivovat děti k práci.
K práci na svoji duši, k práci ve prospěch všech lidí dobré vůle.
Komenský je nám vzorem ve snaze,
usilovně jdouc labyrintem světa,
nalézat ráje srdce.
To je ta cesta světla k nápravě věcí lidských,
námaha není marná,
oči dětí nám svítí na cestu strmou,
kde v dálce světlo plá.
Eduard Pospíchal
a.p.
